Bořek Žižlavský, Sklepení pod někdejším „českobratrským“ domem čp. 14 v Buchlovicích

 

Objev při stavebních pracích

V rozmezí let 2009–2010 nechal městys Buchlovice zrekonstruovat budovu někdejší staré školy v místní části Lhotka čp. 16, založené roku 1888, na Československé kulturní centrum – zázemí knihovny, základní umělecké školy a několika místních občanských sdružení. Během hloubení vjezdu do dvora na jaře 2010 narazili zaměstnanci provádějící firmy na polozasypaný vchod do prastarého sklepa pod sousední budovou navijárny motorů čp. 14. Zachovalá klenba vchodu se nacházela asi ½ metru pod povrchem stávajícího vjezdu v původním základovém zdivu, které bylo v polovině sedmdesátých let 20. století půdorysně využito ke stavbě současné budovy. Už na první pohled bylo patrné, že tento vchod nebyl hlavním vstupem do sklepa, ale se vší pravděpodobností jen spojovacím průchodem z vedlejšího zaniklého podzemního prostoru pod někdejším čp. 15.

Nalezený sklep rozměrů cca 4×4 m, výšky 2,2 m se nalézá ve velmi dobrém stavu, bez statických závad a známek přítomnosti podzemní vody. Jeho stěny a valenou klenbu ve směru osy jv-jz tvoří smíšené kamenné a cihlové zdivo se zbytky omítky, přičemž velikost do dnešní doby kvalitních cihel je atypická. Uprostřed jihovýchodní stěny je nevelký výklenek, jehož zadní stěna nese stopy kopání. Po zdokumentování a zaměření sklepa byl jeho vchod zapažen, zazděn a zvenčí zasypán navážkou, coby podkladem pod novým vjezdem do dvora čp. 16.

Není bez zajímavosti, že se v sousedství popisovaného sklepa a pod stejnou budovou čp. 14 za více než dvoumetrovou hlinitou přepážkou nachází další stará sklepní prostora stejné stavební konstrukce. Tato je ale přístupná novějším proraženým stropním vchodem z navijárny, který nahradil někdejší vstup. V předešlé podobě budovy bychom ho nalezli hned ve vstupní síni přikrytý dřevěným krytem, pod nímž v úzkém podzemním prostoru následovaly schody. Ty byly kamenné a mírně se stáčely doleva, až dosáhly podlahy sklepa. Dodnes jsou dole patrné, i když byly později z velké části přezděny cihlami a kameny. Orientace této prostory je kolmá k orientaci nalezeného sklepa. Jeho rozměry činí cca 3×6 m a výška valené klenby je 2,5 m. Sklep byl ještě před pár lety využíván jako skladiště stavebního materiálu a vede jím vodovodní potrubí.

Jak již bylo řečeno, nad oběma sklepy se nacházela z velké části kamenná a cihlová obytná chalupa čp. 14, která už na první pohled působila velmi starým dojmem a byla rozhodnutím představitelů někdejšího národního výboru zbořena a nahrazena novou budovou sociálního zařízení, později navijárnou motorů. Starobylost stavení může doložit zachované ostění původních vstupních dveří, zazděné v přízemí domu čp. 741 v ulici K Buchlovu, a taky  tradice, která ho ztotožňuje se školou Jednoty bratrské.

 

Otazníky kolem vzniku českobratrského sboru

V časech, kdy ještě nestál buchlovický zámek, bychom našli dům čp. 14 na samém konci obce, nad polní cestou směřující k sousedním Boršicím. Kolem se rozkládala velká bratrská zahrada s modlitebnou – sborem. Přesnou dobu vzniku buchlovického českobratrského sboru neznáme a jeho současná podoba, po několika velkých opravách, prozatím žádné přesné datování neumožňuje. Více snad přinese očekávaný stavebně-historický průzkum.

Jedni připisují stavbu sboru do roku 1519. Vede je k tomu existence shodně datovaného zvonu, zavěšeného ve věži farního kostela sv. Martina v Buchlovicích. Pokračující, zřejmě kališnický nápis na zvonu, je ale nečitelný. Mohl být odstraněn z popudu katolického kněze nebo samotné konsistoře. Tuto hypotézu nelze nijak dokázat, podobně jako úvahu, že zvon pochází právě z bratrského sboru.

O něco mladším datu vzniku sboru vypovídají celkem tři písemné prameny, které vyvracejí jeho starší stavbu v době majitelů obce Potštátských z Prusinovic a Žerotínů. Prvním z pramenů je list Zikmunda Prakšického ze Zástřizl z 13. prosince 1580, v němž dotyčný potvrzuje darování pozemku na stavbu modlitebny buchlovickým českým bratrům zesnulým strýcem Janem Ždánským ze Zástřizl, který byl majitelem zdejšího panství od roku 1542. Z tohoto listu citujme alespoň krátce: „Zikmund Prakšický z Zástřizl a na Buchlově svědčí, že sou přede mne předstoupili ctihodní muži bratři a správcové sboru buchlovského i s jinými bratřími tu z obce Buchlovic a Stříbrnic…, kterak předešlých let urozený vladyka pan Jan Ždánský z Zástřizl, dědičný pán panství buchlovského, dobré paměti, s svým dobrým rozmyslem jim dal kus roli v svém vlastním újezdu tu pod Buchlovici…, aby sobě na tom místě… sbor i dům a což by se jim za potřebného vidělo, postaviti a na tom sobě žádných platů ani robot na čas potomní i budoucí nezanechal, ale zaslíbil…” Podobné potvrzení vystavil českým bratrům i Zikmundův bratr, další majitel panství, Jindřich Prakšický ze Zástřizl, v listině datované na Buchlově 28. dubna 1582. A konečně třetím z materiálů připisujícím stavbu sboru až do druhé poloviny čtyřicátých let 16. století je zmínka v rukopisu historika Karla Svobody, který zaznamenal, že od roku 1549 byly přeneseny církevní obřady ze zrušené kaple na hradě Buchlově do nově zbudovaného bratrského kostela v Buchlovicích. Z dalších dokumentů, vedle buchlovické modlitebny, vyplývá i existence školy při sboru Jednoty bratrské.

Od počátku 16. století do první třetiny 17. století se valná část buchlovických poddaných, i se svou vrchností, hlásila k českobratrskému vyznání. Situace dospěla tak daleko, že zdejší katolický kostel sv. Martina zůstal uzavřen a zbylých jedenáct katolických rodin docházelo na bohoslužby do sousedních, asi 3 km vzdálených Boršic. Příslušníci této české církve uměli ve velké míře číst a řada z nich i psát. Bylo to nutností a podle zásady, že každý bratr má denně číst v bibli.

 

Kazatelé buchlovického sboru

Prvním známým kazatelem a patrně i učitelem buchlovické bratrské školy byl Pavel Roštínský. O jednom z jeho pomocníků se dovídáme z vlastnoručního záznamu Jindřicha Prakšického ze Zástřizl při příležitosti křtu jeho syna Jiřího Zikmunda: „A pokřtěn jest tu v Buchlovicích v sobotu před nedělí první postní… třetího dne měsíce března 1582 od bratra Pavla Eliášovýho, pomocníka bratří starších ku sboru buchloveckýmu přidanýho.” K jiným kazatelům patřil jistý Štěpán či bratr Isaiáš Dačický, vypovězený po bitvě bělohorské roku 1625 z Buchlovic.

Během třicetileté války, všeobecných zmatků a velkého úbytku zbědovaných obyvatel českobratrský sbor a škola v Buchlovicích ztratily význam a zůstaly uzavřeny. V roce 1644 předala budovu sboru majitelka panství Kunhuta Petřvaldská, rozená ze Zástřizl, katolické církvi a již jako kostel sv. Alžběty byl téhož roku vysvěcen olomouckým světícím biskupem Karasem. Z původní protestantské zahrady, která se stala součástí později zbudovaného zámku a parku, se dochovala jen stará studna. Nalezli byste ji opatřenou přístřeškem za horní zámeckou budovou. Dodnes nese pojmenování „bratrská“ a je němým svědkem největšího rozkvětu buchlovické obce a panství za krátkého života vzdělaného a podnikavého majitele Jiřího Zikmunda Prakšického ze Zástřizl na počátku 17. století.

 

Z historie domů čp. 14 a čp. 15

S písemně podloženými osudy již vrchnostenského domu čp. 14 se setkáváme až roku 1749, kdy ho vlastnil jistý Jiří Polesňák, od roku 1755 pak jeho syn Václav, od nějž roku 1775 koupil stavení Josef Gottfried. Svatební smlouvou ze dne 31. května 1802 přešel dům na Josefa Kunce prostřednictvím manželky Josefy, rozené Gottfriedové a jeho cena činila 50 zl. Dalším majitelem se 20. února 1826 stal syn předchozích, Josef, přičemž v té době činila hodnota nemovitosti 120 zl. Dne 10. srpna 1847 získal stavení v ceně 304 zl. od Josefa Kunce František Uherek, po kterém je 24. srpna 1863 koupil v exekuci Josef Dobiáš a po něm už v ceně 800 zl. majitel velkostatku Buchlov, Zikmund Berchtold. Dne 20. prosince 1902 dům přešel dědictvím na Zikmundova syna Leopolda a sloužil nájemním účelům. Po konfiskaci majetku rodiny Berchtoldů v roce 1945 připadlo stavení obci, která nadále nemovitost pronajímala a jak už bylo napsáno, v 70. letech její nadzemní část zbořila a nahradila jinou stavbou.

O sousedním čp. 15, pod které zřejmě pokračovala už neexistující další část nalezeného sklepa, si můžeme v této souvislosti důvodně myslet, že mohl být v době svého vzniku součástí čp. 14. Nejstarší historie domu není známá. Začíná prakticky až rokem 1869, kdy ho vlastnil Josef Vratislav z Mitrovic, spřízněný s rodinou Berchtoldů. Samotná stavba je ale zakreslena ve stabilním katastru roku 1827. Dne 3. července 1874 zdědil dům František Vratislav z Mitrovic, od nějž ho 20. dubna 1881 převzal Zikmund Berchtold. Od 30. listopadu 1887 vlastnila stavení buchlovická obec, která ho roku 1899 zbořila, aby zčásti na jeho místě nechala vybudovat přístavbu zánovní školy čp. 16., zatímco zbylý díl pozemku zůstal coby průjezd mezi čp. 14 a školou. Ve stejném čase zaniklo pokračování nalezeného sklepa.

 

Shrnutí

I když se dodnes nedochovaly pádné důkazy o existenci českobratrské školy v Buchlovicích v místech domů čp. 14 (ev. čp. 15), jak naznačují nepřímé zprávy a udržovaná tradice, můžeme se domnívat, že tomu tak mohlo být. Původní podoba domu čp. 14 zjevně nabízela prvky velkého stáří, které dokresluje například kamenné ostění hlavního vchodu a z převážné části kamenná konstrukce zdiva, jak dokládají vzpomínky zaměstnanců někdejšího národního výboru, kteří se podíleli na bourání stavby. Při klenutí stropů sklepů byly použity cihly, jejichž tvar, struktura a velikost jsou shodné s cihlami použitými v části prozkoumané hrobky a ve zdivu bývalého pozdně gotického a raně renesančního českobratrského sboru – kapli sv. Alžběty. Dalším nepřímým důkazem může být samotné umístění stavby v nedalekém sousedství sboru.

Nalezený a za více než sto deset let zcela zapomenutý sklep potvrdil paměť lidové tradice, která ho vzpomíná, přesně neumísťuje, ale klade někde pod základovou plochu čp. 14. Tradice se dále zmiňuje o chodbě, propojující dům čp. 14 (bratrskou školu) s českobratrským sborem. Během oprav sboru – kaple sv. Alžběty – na smuteční obřadní síň v sedmdesátých letech 20. století se mělo při úpravách parkoviště a hřbitova narazit na neznámou podzemní prostoru, vedoucí ve směru sz-jv. Jeden z prvorepublikových obyvatel domu, kostelník Silnůšek, měl podle vyprávění nalézt ve výklenku přístupného sklepa, který prokopal, schránku se starými evangelickými spisy, schovanými zde pravděpodobně v dobách náboženské nesvobody a pronásledování nekatolíků.

Protože se oba sklepy nacházejí ve velmi dobrém stavu a byla by škoda je někdy vhodně nevyužít, rozhodl se městys Buchlovice na jejich opravě, vzájemném propojení a vybudování nového vstupu.

 

Bořek Žižlavský

 

 

Použité prameny a literatura

– Památník Zástřizlů a Petřvaldů z let 1581 – 1658 (Rodinný archiv Berchtoldů)

– Zápisy A. Hrabala z let 1937 – 1967

– Záznamy rozhovorů s buchlovickými občany (František Tomešek, Karel Strýček, Zdenka Maršálková…)

 

– Müller J. – Die Herrnburg Buchlau im gesegneten Marchlande (Praha 1837)

– Wolny G. – Kirchliche Topographie von Mähren (Brno 1857)

– Berchtold L. – Vergangenheit und Gegenwart der Herrenburg Buchlau (Brno 1893)

– Pluskal F. S. – Moravičanský – Hrad Buchlov na Moravě (Uh. Hradiště 1894)

– Prasek V. – Dvě léta na Buchlově (Uh. Hradiště 1900)

– Jašek A. – Z osudů buchlovských Zástřizlů (Zahrada Moravy 1927)

– Kučík A. – Náboženské poměry v Buchlovicích (strojopis 1944)

– Kučík – Starý bratrský kostelík v Buchlovicích (Vlastivědný sborník okresu uh. hradišťského 1949)

– Kučík A. – Domy a grunty v Buchlovicích (strojopis 1952)

– Hána V. – Vytržený list z historie Buchlovic (Buchlovský zpravodaj 2/1977)

– Hána V. – Vzkříšení kulturní památky (Buchlovský zpravodaj 3/1977)

– Baščan M. – Moravany od pravěku k Berchtoldům (Kyjov 2000)

– Žižlavský B. – Za tajemstvím kostela sv. Alžběty (Slovácké noviny 4. 7. – 19. 7. 2000)

– Prasek V., Baščan M., Žižlavský B. – Po stopách buchlovského mordu (Buchlovice 2001)

buchlovice-se-topi-v-zaplave-zelene dnes-uz-neexistujici-budova-nekdejsi-ceskobratrske-skoly dochovane-sklepeni-ceskobratrske-skoly

Buchlovice se topí v záplavě zeleně               Dnes už neexistující budova bratrské školy       Dochované sklepení českobratrské školy 

kaple-sv-alzbety-ze-hrbitova soucasny-pohled-na-budovu-pod-niz-se-nachazeji-sklepy

Kaple sv. Alžběty ze hřbitova                              Současný pohled na budovu, pod níž se nacházejí sklepy

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *