Starobrněnská rotunda. Nové poznatky o původním zasvěcení (česky, italsky, francouzsky)

Martin T.Hotárek

Nejstarší objevený sakrální objekt na území města Brna se nachází na Mendlově náměstí, v areálu dnešního augustiniánského kláštera. Archeologický výzkum lokality probíhal v sedmdesátých letech minulého století. Jedná se o románskou architekturu, vnější průměr kruhové lodi je cca 7,50 m a k ní přisedlá podkovovitá apsida má vnější průměr cca 4,80 m. Celková délka rotundy, měřeno v podélné ose, je cca 9,80 m. Dosud je rotunda je datována na přelom 10. a 11. století. 1

Celá hmota stávajícího zbytku rotundy i následných dvou kostelů (románského a gotického) se v současnosti nachází hluboko pod travnatým povrchem nádvoří kláštera, jižně od hlavní lodi národní kulturní památky – baziliky Nanebevzetí Panny Marie.

Zmíněný archeologický výzkum, stejně jako pozdější práce o rotundě uvádějí odklon hlavní osy rotundy od směru východ – západ cca 14º k severu. Také patrocinium –zasvěcení této nejstarší rotundy, je obecně uváděno jako Nanebevzetí P. Marie se svátkem 15. srpna. Toto datum stanovil církevní sněm v Mohuči v r. 813 a platí dodnes; předtím byl slaven 18. ledna.3 Toto obecně uváděné patrocinium však nemá oporu ani v ověřených písemných pramenech, neboť první zmínka o blíže neurčeném kostele P. Marie je k r. 1210, ve falsu sepsaném v 13. století.4

Na základě ověření údajů a porovnání se zaměřením Miroslava Bálka5 jsem zjistil, že úhel odklonu hlavní osy je cca 25,5º k severu. Tato skutečnost je určující pro poznání původního patrocinia rotundy, neboť dle metodiky Erwina Reidingera a Zdeňka Ministra,6  která je použita v tomto případě, je možno dle znalosti velikosti úhlu skutečného východu Slunce nad obzorem v den založení stavby (vzhledem k zeměpisnému východu), určit den založení kostela v průběhu kalendářního roku. Dle výše uvedeného, s přihlédnutím  k juliánskému kalendáři, platnému v 11. století a liturgickým kánonům, byl den založení stavby rotundy – kostela, stanoven na svátek sv. Petra a Pavla dne 29. června. Z toho by bylo možno dovodit, že tato rotunda je s největší pravděpodobností oním dosud marně hledaným původním kostelem sv. Petra v Brně, podobně jako i v Olomouci, 7 zobrazovaným na stříbrných denárech knížete Konráda Brněnského (1061–1092).8  Podle uvedené metodiky by bylo také možné stanovit rok založení stavby rotundy, a to na rok 1029, neboť právě tehdy připadá svátek sv. Petra a Pavla na neděli.9

Podle toho by se jednalo o předchůdce současného kostela – katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově v Brně, který byl založen mnohem později, nejspíše ve druhé polovině 12. století, na zcela jiném místě.10 Proto si tato nejstarší rotunda zasluhuje stát se národní kulturní památkou, a to včetně blízkého okolí skrytého pod travnatým povrchem, neboť je nanejvýš pravděpodobné, že se zde skrývají dosud neobjevené stavby a artefakty vztahující se k nejstarším dějinám města Brna.

 

Staré Brno,rotunda,foto-Bálek

Texty k obr.:

Obr. 1. Starobrněnská rotunda, archeologická situace v sedmdesátých letech 20. stol. Autor: Miroslav Bálek

Obr. 2. Starobrněnská rotunda. Půdorys dle zaměření M. Bálka; znázornění velikosti úhlu odklonu podélné osy rotundy podle M. T. Hotárka

 

Poznámky

1 Cejnková, D.: Archeologický výzkum ve starobrněnském klášteře. Forum brunense 1992, s. 11–20

Cejnková, D. – Loskotová, I.: Archeologické výzkumy na Starém Brně. Brno v minulosti a dnes 11, 1993, s. 24–25. Cejnková, D. – Měřínský, Z. – Sulitková, L.: K problematice počátků města Brna. Československý časopis historický 32, 1984, s. 250–270

Ottův slovník naučný, sv. 2, s. 913. Heslo Assumptio

CDB II, č. 364, 395

Bálek, M.: Vyhotovování situačních a výškopisných plánů archeologických nalezišť. Diplomová práce, VUT Brno, Fakulta stavební. Brno 1980. (Uloženo jako příloha nálezové zprávy archeologického výzkumu starobrněnské rotundy, Muzeum města Brna, č.j. 8/76)

Ministr, Z.: Géniové dávnověku. Praha 2007; Reidinger, E.: Středověké plánování kostelních staveb ve městě a na vesnici. Winzendorf 2005. Srv. www.erwin-reidinger.heimat.eu; http://erwin-reidinger.heimat.eu/HP_Bilder/Mittelalterliche_Kirchenplanung.pdf; www.genie-geometrie.com/filmkapitel/donaubau.html. Hollan, J.: Přesné určení dne východu Slunce viz Internetové stránky www.amper.ped.muni.cz/jenik/astro

7 M.Pojsl, M:  Olomouc, Katedrála  sv.Václava,1990, s.3

Cach 366, 367. Srv. Šmerda, J.: Denáry české a  moravské. Datel 1996, s. 113; Videman J. – Paukert J.: Moravské denáry 11. a 12. století. Kroměříž 2009, s.73–74. Na minci je sice znázorněno průčelí trojlodního chrámu, což může znamenat jen symbol

Současná literatura uvádí tento rok jako velmi významný v dějinách Moravy. Srv. Wihoda, M.: Morava v době knížecí. Praha 2010, s. 120–121

10  Procházka, R. – Unger, J.: Archeologie a chrám sv. Petra a Pavla v Brně. Vlastivědný věstník moravský LXV, 2013, s. 14–26

 

 

 

La rotonda di Staré Brno. Novitá sul campo della sua dedicazione

Martin T. Hotárek

 

Il piú vecchio fabbricato sacrale che si trova sul territorio della Staré Brno, é quello sulla piazza Mendel, nell´area del attuale convento agostiniano. Le indagini archeologiche vi si svolgevano negli anni settanta del secolo passato. Si tratta di un´architettura romanica. Diametro esteriore della navata circolare é incirca 7,50 m , il diametro della parte absidale fa 4,80 m e la lunghezza totale della rotonda, misurata nel senso della assi longitudinale, fa 9,80 m. La rotonda viene datata verso la fine del primo milenio. 1

Tutto il corpo rimanente della rotonda e dei due successive chiese (una romanica e una gotica) si trova attualmente profondo sotto il terreno erboso del cortile conventuale, nella direzione meridionale dalla basilica della Assunzione di Beata Vergine Maria, oggi nazionale monumento culturale.

Le menzionate indagini archeologiche similmente come i lavori ulteriori sulla rotonda indicono la declinazione della asse principale della rotonda dalla direzione est – ovest all´incirca 14 ° verso Nord.2 Anche il patrocinio piú vecchio della rotonda  – l´Assunzione di B.V.M festeggiato 15 agosto. Questa data fu stabilita dal Concilio di Magenza nell´anno 813 ed é valido finora. Prima era festeggiato 18 gennaio3. Questa generalmente presentata dedicazione non ha l´appoggio neanche nelle verificate fonti scritte, dato che la prima menzione di una chiesa non precisamente specificata con dedicazione mariana proviene dall´anno 1210 e si trova nel falso redatto nel Duecento4.  In base alla verificaztione e comparazione del puntamento eseguito dal Miroslav Bálek5 sono venuto a rilevare e stabilire, che l´angolo di declinazione della asse principale fa all´incirca 25,5 ° verso Nord.  Questa rivelazione é determinante per svellare il patrocinio originario della rotonda. Come risulta dalla metodica di Erwin Reidinger e Zdeněk Ministr6, applicata in questo caso, é possibile dalla nozione dell´angolo effettivo di levar del Sole all´orizzonte nel giorno di fondazione del fabbricato stabilire il giorno di sua fondazione nel corso dell´anno civile.  Prendendo in considerazione i canoni liturgici ed il fatto che nel Duecento veniva usato il calendario giuliano fu in base al suddetto stabilita la data di fondazione della rotonda alla festa dei Santi Pietro e Paolo, vuol dire alla data di 29 giugno. Ne é possibile dedurre, che questa rotonda, vuol dire la rotonda di Vecchia Brno, é con massima probabilitá quella „chiesa“ di San Pietro – finora invano cercata – che veniva raffigurata sui denari d´argento del principe Conrado di Brno (1061 – 1092)7.  Secondo la menzionata metodica é possibile stabilire anche l´anno in cui si ha iniziato la costruzione della rotonda: é l´anno 1029, dato che in questo anno la festa dei Santi Pietro e Paolo ricorre a domenica8. Di tutto ció risulta che la rotonda di Vecchia Brno é il precursore della catedrale attuale di San Pietro e Paolo a Brno, che fu fondata molto piú tardi, probabilmente nella seconda metá del Trecento e in un altro posto9. Per detti motivi la piú vecchia rotonda di Brno merita di essere inclusa fra monumenti e l´ereditá culturali nazionali. É molto probabile che intorno agli scavi della rotonda si nascondono opere d´arte ed edifici non ancora scoperti che si riferiscono alla storia della cittá di Brno.

 

Staré Brno,rotunda,foto-Bálek

 

Descrizioni delle raffigurazioni:

Fig. 1. La rotonda di Vecchia Brno, sito archeologico negli anni settanta del 20. secolo. Autore: Miroslav Bálek.

Fig. 2. La rotonda di Vecchia Brno. Pianta rafigurata in base all´orientamento fatto da M. Bálek; raffigurazione dell´angolo di declinazione dalla asse longitudinale della rotonda secondo M.T. Hotárek.

Note

1 Cejnková, D.: Archeologický výzkum ve starobrněnském klášteře. Forum brunense 1992, s. 11–20.

Cejnková, D. – Loskotová, I.: Archeologické výzkumy na Starém Brně. Brno v minulosti a dnes 11, 1993, s. 24–25. Cejnková, D. – Měřínský, Z. – Sulitková, L.: K problematice počátků města Brna. Československý časopis historický 32, 1984, s. 250–270.

Ottův slovník naučný, sv. 2, s. 913. Heslo Assumptio.

CDB II, č. 364, 395.

Bálek, M.: Vyhotovování situačních a výškopisných plánů archeologických nalezišť. Diplomová práce, VUT Brno, Fakulta stavební. Brno 1980. (Uloženo jako příloha nálezové zprávy archeologického výzkumu starobrněnské rotundy, Muzeum města Brna, č.j. 8/76)

Ministr, Z.: Géniové dávnověku. Praha 2007; Reidinger, E.: Středověké plánování kostelních staveb ve městě a na vesnici. Winzendorf 2005. Srv. www.erwin-reidinger.heimat.eu; http://erwin-reidinger.heimat.eu/HP_Bilder/Mittelalterliche_Kirchenplanung.pdf; www.genie-geometrie.com/filmkapitel/donaubau.html. Hollan, J.: Přesné určení dne východu Slunce viz Internetové stránky www.amper.ped.muni.cz/jenik/astro.

7 M.Pojsl, M:  Olomouc, Katedrála  sv.Václava,1990, s.3

Cach 366, 367. Srv. Šmerda, J.: Denáry české a  moravské. Datel 1996, s. 113; Videman J. – Paukert J.: Moravské denáry 11. a 12. století. Kroměříž 2009, s.73–74. Na minci je sice znázorněno průčelí trojlodního chrámu, což může znamenat jen symbol

Současná literatura uvádí tento rok jako velmi významný v dějinách Moravy. Srv. Wihoda, M.: Morava v době knížecí. Praha 2010, s. 120–121

10  Procházka, R. – Unger, J.: Archeologie a chrám sv. Petra a Pavla v Brně. Vlastivědný věstník moravský LXV, 2013, s. 14–26

 

Traduzione: Stanislav Straka

 

 

 

La rotonde du Vieux Brno. Nouveautés sur le champs de sa consécration

Martin T. Hotárek

 

Le plus vieil édifice religieux qui si trouve dans le territoire du Staré Brno, est celui de la place Mendel, dans l’enceinte de l’actuel couvent Augustinien. Des investigations archéologiques y ont eu lieu dans les années 1970. Il s’agit d’une architecture romane. Le diamètre extérieur de la nef circulaire est d’environ 7.50 m, le diamètre de l’abside fait 4.80 m et la longueur totale de la rotonde, mesurée dans le sens de l’axe longitudinal, fait 9.80 m. La rotonde est datée de la fin du premier millénaire1.

Tout le corps restant de la rotonde et des deux églises successives (une romane et une gothique) se trouve actuellement enfoui sous le terrain herbeux de la cour du couvent, dans la direction sud de la Basilique de l’Assomption de la Bienheureuse Vierge Marie, aujourd’hui monumument national de la culture.

Les investigations archéologiques susmentionnées ainsi que les études successives sur la rotonde parlent d’un changement d’orientation de l’axe principale de la rotonde de la direction est  – ouest à environ 14° vers le Nord2. La Saint Patron, le plus vieux de la rotonde, est généralement référé à l’Assomption de la Vierge Marie qui se fête le 15 août. Cette date a été établie par le Conseil de Mayence en 813 et est toujours valide jusqu’à nos jours. Avant, cette fête avait lieu le 18 janvier3. Cette consécration généralement présentée n’a même pas l’appui de sources vérifiées écrites ; étant donné que la première mention d’une église, pas précisément spécifiée comme dédiée à la Vierge Marie, remonte à 1210 et peut être trouvée dans le faux écrit du XIIIe siècle4. Selon la vérification et la comparaison du pointage effectué par Miroslav Bálek5, il a été mesuré et établi que l’angle d’inclinaison de l’axe principal est d’environ 25.5° vers le Nord. Cette mesure est déterminante pour révéler le Saint Patron original de la rotonde. Comme il en ressort de la méthode de Erwin Reidinger et Zdeněk Ministr6, appliquée à ce cas, il est possible – en fonction de l’angle réel du lever du Soleil à l’horizon le jour de la fondation de l’édifice – d’établir le jour de sa fondation au cours de l’année civile. En prenant en considération les canons liturgiques et le fait que durant le XIIIe siècle on utilisait le calendrier julien, il fut ainsi établi la date de fondation de la rotonde à la fête des Saints Pierre et Paul, c’est-à-dire au 29 juin. Il est possible d’en déduire, que cette rotonde, c’est-à-dire la rotonde du Vieux Brno, est très probablement la fameuse „église“ de Saint Pierre – jusque là cherché en vain – qui était représentée sur les pièces d’argent du Prince Conrad de Brno (1061 – 1092)7. Selon la méthode susmentionnée, il est aussi possible d’établir l’année où a commencé la construction de la rotonde : l’an 1029, année durant laquelle la Fête des Saints Paul et Pierre tombait un dimanche8.

De tout cela, il résulte que la rotonde du Vieux Brno est le précurseur de la cathédrale actuelle de Saint Pierre et Paul à Brno qui fut édifiée beaucoup plus tard, probablement dans la seconde moitié du XIVe siècle à un autre endroit9. Pour les motifs susmentionnés, la plus vieille rotonde de Brno mérite d’être incluse parmi les monuments et l’héritage culturels nationaux. Il est très probable qu’autour des fouilles de la rotonde se cachent des oeuves d’art et des édifices encore non découverts qui se réfèrent à l’histoire de la ville de Brno.

 

Staré Brno,rotunda,foto-Bálek

 

 

Description des représentations :

Fig. 1. La rotonde du Vieux Brno. Plan effectué en fonction de l’oriention de M. Bálek ; représentation de l’angle d’orientation de l’axe longitudinal de la rotonde selon M.T. Hotárek.

Fig. 2. La rotonde du Vieux Brno, site archéologique dans les années 1970. Auteur : Miroslav Bálek.

 

Notes

1 Cejnková, D.: Archeologický výzkum ve starobrněnském klášteře. Forum brunense 1992, s. 11–20

Cejnková, D. – Loskotová, I.: Archeologické výzkumy na Starém Brně. Brno v minulosti a dnes 11, 1993, s. 24–25. Cejnková, D. Měřínský, Z. – Sulitková, L.: K problematice počátků města Brna. Československý časopis historický 32, 1984, s. 250–270

Ottův slovník naučný, sv. 2, s. 913. Heslo Assumptio

CDB II, č. 364, 395

Bálek, M.: Vyhotovování situačních a výškopisných plánů archeologických nalezišť. Diplomová práce, VUT Brno, Fakulta stavební. Brno 1980. (Uloženo jako příloha nálezové zprávy archeologického výzkumu starobrněnské rotundy, Muzeum města Brna, č.j. 8/76)

Ministr, Z.: Géniové dávnověku. Praha 2007; Reidinger, E.: Středověké plánování kostelních staveb ve městě a na vesnici. Winzendorf 2005. Srv. www.erwin-reidinger.heimat.eu; http://erwin-reidinger.heimat.eu/HP_Bilder/Mittelalterliche_Kirchenplanung.pdf; www.genie-geometrie.com/filmkapitel/donaubau.html. Hollan, J.: Přesné určení dne východu Slunce viz Internetové stránky www.amper.ped.muni.cz/jenik/astro

7 M.Pojsl, M:  Olomouc, Katedrála  sv.Václava,1990, s.3

Cach 366, 367. Srv. Šmerda, J.: Denáry české a  moravské. Datel 1996, s. 113; Videman J. – Paukert J.: Moravské denáry 11. a 12. století. Kroměříž 2009, s.73–74. Na minci je sice znázorněno průčelí trojlodního chrámu, což může znamenat jen symbol

Současná literatura uvádí tento rok jako velmi významný v dějinách Moravy. Srv. Wihoda, M.: Morava v době knížecí. Praha 2010, s. 120–121

10  Procházka, R. – Unger, J.: Archeologie a chrám sv. Petra a Pavla v Brně. Vlastivědný věstník moravský LXV, 2013, s. 14–26

Traduction : Morgane Vergely

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *